Úvod

Dráteníci Eva a Mirek Hejdukovi vám představují stránku, kde je hlavní podstatou katalog zboží...žádný E-shop, ale pouze katalog (více v "kontakt")

 

Ano, jsem to já. Ten protivnej, zlej, šerednej a nepříjemnej dědek! Ten, co sezónu co sezónu votravuje návštěvníky východočeského skanzenu Veselý Kopec svými drátenickými povídačkami a předváděním drotárského řemesla.

My dva, drátenictví a já, jsme se potkali v roce 1996. Pravda, řemeslo nejprve po mém boku trpělo a úpělo, ale nakonec se přece jen podvolilo. Troufám si tvrdit, že si mě i oblíbilo, stejně  tak jako já je.

Začínal jsem v době, kdy u nás ještě ani nebylo od koho se učit. A tak jsem dráteník – samouk. Snad právě proto jsem dost pyšný na to, že mě současní slovenští mistři drotári vzali mezi sebe. Drotárské muzeum v Žilině – Budatíně totiž pořádá každoroční setkání dráteníků, díky kterým jsem měl tu čest seznámit se a spřátelit s nejlepšími současnými mistry tohoto řemesla.

Ještě jednu skutečnost nemohu pominout. Veselokopecký dráteník má vlastně 4 ruce! 4 ruce na práci a dvě hlavy pro nápady. Je to hodně nebo málo? Kdo ví. Nám to stačí. Těma rukama mužskýma oplétám vše, co je velké a fortelné, co vyžaduje silný drát a pořádnou sílu. Křehká vajíčka, miniatury a jiné titěrnosti, to je práce pro ruce mé ženy Evy. Tak dáme dohromady široký sortiment výrobků, aby si u nás mohl vybrat každý.

Naše  N E J . . .

N E J V Ě T Š Í   nádobou, kterou jsme kdy odrátovali, je 160 cm vysoká skleněná propagační láhev o úctyhodném obsahu 240 litrů.  Spotřebovali jsme na ni skoro 3 kg měděného drátu o síle 1,5 mm. Na brněnském výstavišti z ní bylo k radosti všech rozléváno  výborné červené vínečko. Taky jsme ochutnali a dobře se poměli.

N E J M E N Š Í   námi opletená vázička má výšku  18 mm a je naší nejmenší odrátovanou nádobou. Ještě menším objektem je však slunečnicové semínko, které se nám podařilo oplést měděným drátkem tenčím než vlas a udělat na něm 45 oček. Jak že se to dá na takové mrňavosti spočítat? Jedině při práci. A to semínko je nám opravdu k ničemu. Snad jen na vychloubání. Fuj!

N E J K U R I Ó Z N Ě J Š Í   tvar nádoby, kterou jsme drátovali, byla forma na svatební koláč ve tvaru penisu. S pořádným příslušenstvím. Pamatuje víc než kdokoliv z nás a patří do sbírkového fondu  Valašského muzea v přírodě v Rožnově p. R. Za zmínku stojí i  asi třílitrové porcelánové lázeňské plivátko.

N E J D Á L E   náš výrobek putoval do Japonska, do Austrálie, na Fidži. Nebo že by zvítězil hrnec – sádlák, co už skoro desítku let těší pana Ptaka v Anchorage na Aljašce? Kdo ví, zeměpisné vzdálenosti nejsou naší nejsilnější stránkou. Jisté však je, že naše dílo lidé rozvezli po všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Máme tedy ještě co dohánět!

N E J B I Z A R N Ě J Š Í   návštěvnický dotaz nám položila asi 50-letá paní: „ A ten drátek, co s ním děláte, je ze dřeva?“ Fakt nekecáme.

N E J Z A J Í M A V Ě J Š Í   drátenická práce, kterou  vlastníme, je váza z mosazného drátu z dílny pana Jozefa  Holánika – Bakela z Dlhého Pole, jednoho z nejvýznamnějších slovenských dráteníků 19. a 20. století. Je to vzácný dar od našeho přítele Mikuláše Derevjaníka ze spišské Jarabiny, kterého pokládáme za největšího současného dokumentaristu drátenického řemesla.

N E J P Y Š N Ě J Š Í   snad jsme na letitý malovaný džbánek manželů Strádalových z městečka Úterý. Byl rozbit na desítky střepů. Přesto v rukách Veselokopeckého dráteníka vstal z mrtvých a stojí si celkem dobře. Pohromadě ho nedrží ani gram lepidla, pouze pevná drátěná síť. To umíme, ale pozor,  rozhodně neděláme  běžně.

N E J S T A R Š Í   nádobou, kterou jsme kdy drátovali, byl hrnec z fondu rožnovského skanzenu. Na svůj věk  260 let vypadal velice dobře. Kéž by se to dalo říct i o nás!

N E J P R O T I V N Ě J Š Í   dráteník na světě jsem, když návštěvníci Veselého Kopce  jsou líní či zapomenou dát křesťanské pozdravení. A ještě když k tomu místo DRÁTOVÁNÍ říkají drátkování, to se pak na ně mračím docela šeredně. Ale to jen když jsem špatně naložený. Většinou bývám v dobré náladě a k srdci si to nepřipouštím. Ale jen tak mezi námi: my na vsi jsme stále ještě zvyklí se starosvětsky zdravit. Huba nám  proto neupadne!

Naše práce

Drátenický sortiment byl odedávna velice široký, proto není  zdaleka v našich silách dělat vše. Naší doménou je oplétání nádob,ale rádi se věnujeme i výrobkům z drátu. Každý rok  se snažíme přijít s několika novinkami, nejen kvůli rozšíření nabídky, ale i  pro své potěšení z nových nápadů.

OPLÉTÁNÍ HLINĚNÝCH NÁDOB

My jsme vsadili na bílou keramiku a hnědou kameninu, ty do skanzenu patří nejvíc. Nádoby na oplétání samozřejmě kupujeme všude, kde se dá.

OPRAVY HISTORICKÉ KERAMIKY

Nejraději Veselokopecký dráteník bere do ruky opravdu staré, rozbité( a umyté !) nádoby tak,  jak si je návštěvníci přinášejí na opravy a jsou jako hromádka několika neslepených střepů.Lze přidrátovat i ulomené ucho nebo chybějící nahradit drátěným.

DEKORATIVNÍ A UŽITNÉ PŘEDMĚTY Z DRÁTU

Tady náš sortiment není veliký, ale každoročně ho doplňujeme o 1-2 novinky. Děláme podložky pod horké nádobí, zápichy do květináčů, nástěnné dekorace, košíčky, misky i dekorativní talíře s drátěným lemem ,závěsné háčky či květiny.

ŠPERK A KRASLICE

Jde o několik druhů prstýnků, přívěsků na krk a náušnic. Hrdě to nazýváme šperkem, ale spíš jde o ručně vyráběnou bižuterii. Žádné ušlechtilé kovy ani drahé kameny. Obyčejný galvanicky pokovený drát, něco z nerezu, pár korálků a kamínků  pro drobné potěšení dětí i dospělých.